Po roce na stejném místě

Brehy se vyprázdnily od dovolenkárů a teď je rada na nás. Vypravil jsem se k jedné svazové vodě s kamarády na týden. Chystal jsem se podráždit nějakýho kapríka a když Petr dá tak i dravečky. Týdení dovolená byla o menších rybách. Konec dovolený se blížil a já cítil potrebu navštívit místo, kde jsem loni touto dobou zdolal svůj osobák kapra 16.2kg. Navečer pln očekávání posílám oba pruty do hlubin jezera. Kostky jsou vrženy a teď je rada na nich na pupkáčích. Brzo se stmívá a já poslouchám výskoky mohutných kaprích těl. V devět hodin mne z rozjímání ruší hlásič dlouhým, táhlým, dlouho očekávaným, krásným tónem. Po záseku mne dává souper jasně najevo kdo bude v dalších minutách pánem souboje. Vítr nedovoluje vyjet s lodí a tak souboj pokračuje i nadále dlouhýmy výpady ze brehu. Po půl hodině necítím ruce, ale na hladině se objevují první víry. V kuželu čelovky zahlídnu obrysy kapra. že by šupi...ne krásný zdravý lysec. Teď nesmím udělat chybu. Malý okamžik a kapr vklouzl do podběráku. Však víš že půjdeš nazpět, utěšuji krásnou rybu.

Pak už nastal všem známý kolotoč váení, měrení a focení.

Po roce na stejném místě jsem opět odvděčen a prekonávám svůj osobáček. Kapr měrí 89cm a váží 18,1kg.