Na víkend k vodě

Pri prípravě další výpravy nás zaskočila predpověď počasí a bylo treba volit vodu poblíž domova. Otázka zněla, zvolit nám známou vodu nebo kouknout do mapy a jet objevovat? Vzpomněl jsem si, že pri svých toulkách po rybárské mapě jsem objevil vodu, která je dost stará a dost velká na to, aby skrývala nejednoho kaprího mohykána. Návrh jsem prednesl parťákovi a ten okamžitě souhlasil.

Dny šly rychle a nastal čas odjezdu. Cesta ubíhala a my jsme zanedlouho byli na hrázi krásné vody zasazené do listnatého lesa. Rozloha byla ohromující a my cítili napětí. Tady určitě budou macci. Rychlá prohlídka brehu a volba místa. Vynosit vše zauta a postavit tábor bylo prioritou, protože mraky se nad námi nepěkně honily. Následně jsme osondovali markerem dno a zjistili hloubkové poměry. Hloubka padala pozvolna na 6 metrů a ve 4,5 metrech se jevila slabá hranka. To bude ono. Hary se chopil práce a plnil vnadící raketu až po okraj partiklem a já naházel asi kilo kuliček boulí do vybraného lovného místa. Rozkrmili jsme cirka 2m čtverečních a dalším vnaděním budeme plochu zmenšovat. Na háček dal každý to, co mu nejlíp zabírá na ostatních vodách a šup stím do jámy lvové. Pohodlně jsme se usadili do kresel a očima pozvedávali svingery.

Bohužel až do večera se nic neděje a my, těsně pred setměním, lehce prikrmujeme. Tentokrát už jenom boiliem a halibut peletama. Začíná být živo na hladině a ryba se ukazuje kousek po mé levici na 2,5metrech. Neváhám a vhazuji dvě lopatky kukurice a jednu halibut peletu. Pod háček podvazuji tri zrnka kukurice spěnovkou vdipu IMPERIAL BAITS, príchuť elite strawberry. Jízda na sebe nedá dlouho čekat a já zdolávám svého prvního kapríka ztéto vody . Lysec je sice menší, ale udělal mi velkou radost. Hary zatím zkouší, co se dá, ale marně, ryba zatím nenajela a míjí naše nástrahy. Další záběr mi prichází až za tmy. Svinger se zhoupl a pak následoval padák. Dobíhám rychle, domotám vlasec a sekám. Již podle tahu je jasné, že to bude kapr stejné kategorie a proto jej pod nohama pouštím ještě ve vodě. Do půlnoci se nic neodehrálo, tak jdeme spát ať jsme ve čtyri čilí.

Ráno je již šero a tak prípravy probíhají rychle. Nahodit a opět bombardování vodní hladiny vnadící raketou a kobrou. Nahozeno, nakrmeno a my varíme kávičku. Kolem půl šesté prichází první záběr změlčího krmného místa. A opět junior. Nevadí snad najedou i větší. Následuje série záběrů od malých ryb, která trvá celý den. Hary ač dělá vše možné, není schopen stáhnout rybu a můj prut vhloubce taky nic. Jsme však trpěliví a doufáme, že naše práce bude odměněna výsledkem. Vpozdním odpoledni má Hary konečně jízdu. Seká a podle tahu konstatuje juniora. Nevadí, aspoň víme o rybě vlovným místě. Moje záběry úplně utichají a ani vnadění nezabírá. Začíná foukat studený a hodně silný západní vítr. To by mohlo hnout světší rybou. Pelety na Haryho montážích začínají fungovat a dá se ríct, co hodina to ryba. Rychle se setmělo a vítr nezeslabuje. Rybám chutná, ale ne a ne se dostat na větší kusy. Unaveni po náročném dni vjedenáct balíme a jdeme spát.

Vnoci se probouzím, jak poryvy větru mlátí stromy a naráží do stěn bivaku. Čtvrtá je tu cobydup a jde se zase na ně. Vítr se neutišil a poryvy jsou čím dál silnější. Naděje umírá poslední a počasí, co se nelíbí nám ryby určitě uvítají. Zbývá pár hodin do odjezdu. Nevnadíme, aby byl klid na lovném místě. Oba pruty dávám na hloubku a očekávání na záběr si krátíme pomalým balením věcí. Sem tam padne pár kapek, ale na déšť to nevypadá. Vdeset hodin prijíždí kamarád Kraťas zkouknout tuto vodu. Už je skoro vše zbaleno a Harymu se krásně rozjíždí pravý prut. Zásek a …….. opět prcek. Skoda, mohla to být pěkná trešnička na dortu.

Ač neradi odjíždíme, ale vhlavě se nám už strádají plány na další výpravu - sem za kapry.

Mishak