Kousek od domova

Po pár výpravách mimo náš region, jsme se rozhodli s Iržim navštívit blízkou prehradu. Počasí nám moc neprálo, teploty stoupaly a kapri šli zrovna do trení. Ale i tak jsme se rozhodli vyzkoušet štěstí. Vrážíme již ve čtvrtek ihned po práci a na místě jsme za necelou půlhodinu. Bohužel je naše místo neprístupné autem a pěšky velice daleko, proto volíme prepravu po vodě. To nám však zabírá nějaký ten čas. Transport trvá skoro půl hodiny. Moment si odpočneme, jedno cigárko a zhodnocení aktuální situace. Irži bere místo vlevo a já jsem spokojen s pravou stranou. Teď už prichází jen klasická rutina. Zdá se to jako mžik a pruty jsou vyvezeny na námi zvolených místech. Rychle se stmívá a tak prihazujeme k montážím pár kuliček boilie a pelet . Jsme plni očekávání co bude následovat. Ale bohužel nic. Ráno rychle vše do vody. Já měním místo a pokládám montáž z príbrežní mělčiny do větší hloubky na starou zatopenou cestu. Pod háček na vlas nastražuji oblíbeného a ověreného SNIPERA s peletou. Je krásné dopoledne, ryby nespolupracují a my premýšlíme, kde se stala chyba. Z rozpoložení mne vythává zvuk levého signalizátoru. Je to tady. Rychle prisekávám. Pro jistotu vyrážím za rybou na vodu. Po desetiminutovém boji mám v podběráku krásnou rybu. Výborně. Rychle jedeme ke brehu. Rybu vážíme a měríme, krása 82cm a 9,5kg. Pár rychlých fotek a kaprík mírí zpět do svého domova.

Bohužel do konce výpravy se nám již nepovedlo chytit větší rybu, pouze pár násaďáků a nějaký ty cejny. Každopádně já odjíždím velice spokojen a už teď se těším, až se zase vrátím

Tak zas někdy Ondra „brčko“